Uvádím zde některé vzorce finanční matematiky, které považuji za klíčové. Vzorce se týkají úročení a spoření. Soupis jsem záměrně vytvořila zkrácenou formou „studijního taháku“, protože jeho výklad by byl příliš obsáhlý. Soupis vzorců je zde pro přehlednost a dodatečnou úplnost probírané látky. Část těchto vzorců jsem použila a detailněji zpracovala na tomto webu, a to včetně vysvětlení, teorie a příkladů. Pro podrobnější výklad doporučuji prostudovat použitou literaturu.
t = 360 ⋅ (R2 − R1) + 30 ⋅ (M2 − M1) + (D2 − D1)
u = K0 ⋅ i ⋅ n
Kn = K0 + u
Kn = K0 ⋅ (1 + i ⋅ n)
Dob = Kn ⋅ d ⋅ n
Kob = Kn − Dob
Kob = Kn ⋅ (1 − d ⋅ n)
(kombinace jednoduchého a složeného úročení)
Spoříme m× ročně částku x na začátku m-tiny roku.
Spoříme m× ročně částku x na konci m-tiny roku.
Spoříme 1× ročně částku a na začátku roku.
Spoříme 1× ročně částku a na konci roku.
Spoříme m× ročně částku x na začátku m-tiny roku.
Spoříme m× ročně částku x na konci m-tiny roku.
Pokud není řečeno jinak, tak je zde využíván standard 30E/360 (německá metoda).
Pokud je v příkladech použita daň z úroků, pak je počítáno se srážkovou daní ve výši 15 %.
Zaokrouhluji standardně na dvě desetinná místa. Dny zaokrouhluji na celé dny. Roky v desetinném vyjádření zaokrouhluji na čtyři desetinná místa.
Při výpočtu úrokové doby první den vkladu (resp. půjčky) se počítá a poslední den vkladu (resp. půjčky) se nepočítá. Ze dvou krajních dnů se tedy započítává pouze jeden celý den.
Pokud je úroková doba dána měsíčně, pololetně, čtvrtletně či ročně, předpokládám, že úročení začíná již prvním dnem. Počítám tedy celý měsíc, celé čtvrtletí, pololetí či rok.
Pokud nebude zadáno jinak, počítám s úrokovým obdobím o délce jednoho roku.