Jinou hodnotu mají peníze dnes a jinou hodnotu mají peníze zítra. Konkrétně se touto problematikou zabývá finanční metoda časové hodnoty peněz. Díky této metodě jsme schopni porovnat dvě finanční částky v různých časových obdobích. Pro porovnání hodnoty peněz v čase se setkáváme s pojmy úrok a úroková sazba.
Pokud věřitel půjčí peníze dlužníkovi na nějakou konkrétní dobu, pak úrok je odměna pro věřitele za tuto půjčku. Pro dlužníka je úrok naopak cena, za kterou si peníze (kapitál) mohl od věřitele půjčit. Úrok značíme u.
Úrok by měl z pohledu věřitele:
Terminologie je zde nejednoznačná. Termín úroková sazba se obvykle používá, pokud jde o sazbu vyhlašovanou nějakým subjektem (např. bankou). Pojem míra se používá při výpočtu veličiny z jiných veličin. Zde budu převážně používat termín úroková sazba.
Podle způsobu vyjádření rozlišujeme:
Jedná se o způsob připisování úroků k jistině. Rozlišujeme jednoduché a složené úročení.
Kapitál obecně značíme K. Kapitál K je částka, kterou si půjčíme, nebo uložíme do banky. K0 značí počáteční kapitál. Kn značí kapitál za dobu n.
Jedná se o dobu splatnosti. Je to doba, na kterou jsou peníze uloženy, nebo zapůjčeny. Úroková doba se značí n.
Úrokové období je doba, po které je úrok přisán k vkladu. Úrokové období se nemusí shodovat s úrokovou dobou. Pokud nebude řečeno jinak, budu zde počítat s ročním připisováním úroků.
Podle způsobu úročení úroků rozlišujeme úročení:
Podle termínu výplaty úroků dělíme úročení na:
Pokud není řečeno jinak, tak je zde využíván standard 30E/360 (německá metoda).
Pokud je v příkladech použita daň z úroků, pak je počítáno se srážkovou daní ve výši 15 %.
Zaokrouhluji standardně na dvě desetinná místa. Dny zaokrouhluji na celé dny. Roky v desetinném vyjádření zaokrouhluji na čtyři desetinná místa.
Při výpočtu úrokové doby první den vkladu (resp. půjčky) se počítá a poslední den vkladu (resp. půjčky) se nepočítá. Ze dvou krajních dnů se tedy započítává pouze jeden celý den.
Pokud je úroková doba dána měsíčně, pololetně, čtvrtletně či ročně, předpokládám, že úročení začíná již prvním dnem. Počítám tedy celý měsíc, celé čtvrtletí, pololetí či rok.
Pokud nebude zadáno jinak, počítám s úrokovým obdobím o délce jednoho roku.