Při spoření dochází k pravidelnému ukládání určité částky na účet. Tyto pravidelné vklady (úložky) se úročí. Úrok je připisován ke vkladu. U spoření nás obvykle zajímá budoucí hodnota těchto vkladů, tj. celková částka, kterou budeme mít naspořenou za určitou dobu.
Z hlediska doby spoření rozlišujeme spoření krátkodobé a dlouhodobé. U krátkodobého spoření doba spoření nepřesahuje jedno úrokové období (obvykle jeden rok) a úložky se úročí pomocí jednoduchého úročení. U dlouhodobého spoření je doba spoření delší než jedno úrokové období a úložky se úročí pomocí složeného úročení.
Krátkodobé i dlouhodobé spoření se dále dělí na předlhůtní a polhůtní. U předlhůtního úročení jsou úložky vkládány na začátku zvoleného období. U polhůtního úročení jsou úložky vkládány na konci zvoleného období.
Jedná se o kombinaci krátkodobého a dlouhodobého spoření.
Pokud není řečeno jinak, tak je zde využíván standard 30E/360 (německá metoda).
Pokud je v příkladech použita daň z úroků, pak je počítáno se srážkovou daní ve výši 15 %.
Zaokrouhluji standardně na dvě desetinná místa. Dny zaokrouhluji na celé dny. Roky v desetinném vyjádření zaokrouhluji na čtyři desetinná místa.
Při výpočtu úrokové doby první den vkladu (resp. půjčky) se počítá a poslední den vkladu (resp. půjčky) se nepočítá. Ze dvou krajních dnů se tedy započítává pouze jeden celý den.
Pokud je úroková doba dána měsíčně, pololetně, čtvrtletně či ročně, předpokládám, že úročení začíná již prvním dnem. Počítám tedy celý měsíc, celé čtvrtletí, pololetí či rok.
Pokud nebude zadáno jinak, počítám s úrokovým obdobím o délce jednoho roku.