Spoření

Při spoření dochází k pravidelnému ukládání určité částky na účet. Tyto pravidelné vklady (úložky) se úročí. Úrok je připisován ke vkladu. U spoření nás obvykle zajímá budoucí hodnota těchto vkladů, tj. celková částka, kterou budeme mít naspořenou za určitou dobu.

Druhy spoření

Z hlediska doby spoření rozlišujeme spoření krátkodobé a dlouhodobé. U krátkodobého spoření doba spoření nepřesahuje jedno úrokové období (obvykle jeden rok) a úložky se úročí pomocí jednoduchého úročení. U dlouhodobého spoření je doba spoření delší než jedno úrokové období a úložky se úročí pomocí složeného úročení.

Krátkodobé i dlouhodobé spoření se dále dělí na předlhůtní a polhůtní. U předlhůtního úročení jsou úložky vkládány na začátku zvoleného období. U polhůtního úročení jsou úložky vkládány na konci zvoleného období.

Krátkodobé spoření:

Dlouhodobé spoření:

Kombinované spoření

Jedná se o kombinaci krátkodobého a dlouhodobého spoření.

Úmluvy

Standardy

Pokud není řečeno jinak, tak je zde využíván standard 30E/360 (německá metoda).

Daň z úroků

Pokud je v příkladech použita daň z úroků, pak je počítáno se srážkovou daní ve výši 15 %.

Zaokrouhlování

Zaokrouhluji standardně na dvě desetinná místa. Dny zaokrouhluji na celé dny. Roky v desetinném vyjádření zaokrouhluji na čtyři desetinná místa.

Úroková doba

Při výpočtu úrokové doby první den vkladu (resp. půjčky) se počítá a poslední den vkladu (resp. půjčky) se nepočítá. Ze dvou krajních dnů se tedy započítává pouze jeden celý den.

Pokud je úroková doba dána měsíčně, pololetně, čtvrtletně či ročně, předpokládám, že úročení začíná již prvním dnem. Počítám tedy celý měsíc, celé čtvrtletí, pololetí či rok.

Úrokové období

Pokud nebude zadáno jinak, počítám s úrokovým obdobím o délce jednoho roku.