U krátkodobého spoření doba spoření nepřesahuje jedno úrokové období (tj. jeden rok).
Úložky x (vklady) se úročí pomocí jednoduchého úročení. Každá úložka x je úročena zvlášť. Úroky jsou připisovány na konci roku. Částky vkladu x se ukládají pravidelně m× za rok.
Krátkodobé spoření se dále dělí na předlhůtní a polhůtní. U předlhůtního úročení jsou úložky x vkládány na začátku zvoleného období. U polhůtního úročení jsou úložky vkládány na konci zvoleného období.
Pozn. Předpokládám zde úrokové období o délce jednoho roku.
Pokud není řečeno jinak, tak je zde využíván standard 30E/360 (německá metoda).
Pokud je v příkladech použita daň z úroků, pak je počítáno se srážkovou daní ve výši 15 %.
Zaokrouhluji standardně na dvě desetinná místa. Dny zaokrouhluji na celé dny. Roky v desetinném vyjádření zaokrouhluji na čtyři desetinná místa.
Při výpočtu úrokové doby první den vkladu (resp. půjčky) se počítá a poslední den vkladu (resp. půjčky) se nepočítá. Ze dvou krajních dnů se tedy započítává pouze jeden celý den.
Pokud je úroková doba dána měsíčně, pololetně, čtvrtletně či ročně, předpokládám, že úročení začíná již prvním dnem. Počítám tedy celý měsíc, celé čtvrtletí, pololetí či rok.
Pokud nebude zadáno jinak, počítám s úrokovým obdobím o délce jednoho roku.